Karina Kottová - text k výstavě Suchý bod 2012

Jana Babincová - Suchý bod


Inspirací pro projekt Suchý bod (slovní hříčka odvozená od názvu Sushi Point), který připravila konceptuální malířka Jana Babincová na míru prostoru Berlínského modelu je propojení umění a jídla. Do vzájemné souvislosti jsou tím uvedeny dvě často zbytečně oddělované lidské vášně: jsme to, co jíme, a jsme také to, co děláme...

Babincová zde vytvořila kódovanou nástěnnou malbu, ve které jednotlivé plochy nesou transformovanou informaci o nutriční a energetické hodnotě jídla -vegetariánského sushi, jehož konzumace na vernisáži byla součástí projektu. Sushi je kreativní, lehké a zdravé jídlo, energeticky výhodné, v našich podmínkách bohužel nabízené většinou jen v předražených restauracích nebo řetězcích. Sushi je zároveň malým uměleckým dílem, jehož forma inspirovala i další umělce - například sochařku Annu Hulačovou v projektu Kimpa ruce (2010).

Velkoformátová malba na stěně v malém prostoru galerie má vyvolat pocit bytí -v- jídle, které je současně konzumováno. Jednotlivé plochy odpovídají použitým surovinám. Kompozice je inspirovaná řezem sushi, barvy jsou voleny instinktivně podle pocit z jednotlivých surovin. Chuť je kódována do barev podle principů synestezie. Dekódovací klíč informuje diváka / konzumenta o původu, složení a působení jednotlivých surovin. Zážitek z jídla je tedy obohacen o výtvarnou a informativní rovinu, s cílem přimět diváka konzumovanou stravu skutečně prožívat na několika úrovních. Spirálovitá kompozice malby diváka vtahuje, vyvolává pocit nekonečnosti. Stejně tak jedení vlastně nikdy nekončí, opakuje se v cyklech, kruzích. Barvy jsou nejpestřejší ve středu, stejně jako poslední sousto, které bývá často -nej-. Jana Babincová tak pro Berlínskej model připravila skutečně multisenzorický zážitek, který je promyšlený a současně -chutný-.