Jana Babincová se ve své tvorbě zabývá především abstraktními formami geometrie. Zdánlivá dekorativnost a výrazná estetika obrazů však za sebou skrývá další rozměr. Může to být kódovaný text, vzpomínka, skrytý příběh, které autorka transformuje v originální formu abstrakce. Společným jmenovatelem výstavy jsou vzpomínky z dětství, vztahující se často ke konkrétním místům rodného města umělkyně. Odkaz k realitě není na první pohled patrný, pro autorku má však zásadní význam. Výstava nese název Hard-edge, odkazující k malířskému stylu umělců, pro jejichž tvorbu je charakteristická absence emocí a ostré hrany mezi barevnými plochami. Obrazy Jany Babincové na tento styl navazují pouze formálně. Posedlost linií a plochou jsou výsledkem hledaní a objevování, jak přenést novým způsobem citové, intimní, vnitřní na plochu obrazu