Přítomný okamžik, instalace, Galerie Meetfactory, 2013, foto - Michal Ureš
Rozměrný kinetický a akustický objekt Jany Babincové zavěšený u stropu galerie tvarově připomíná počítačovou vizualizaci spektrální analýzy. Je uveden do jemného pohybu a zároveň tak působí jako hudební znělý nástroj.
Abstraktní forma se kterou se setkáváme u Jany Babincové (1977) je přísně geometrická a důsledná. Téma, které autorka přebírá s reálného světa analyzuje a racionálně přepočítává. Konstruuje si tak vodítka na jejichž základě pak vytváří osobité abstraktní kompozice. Jedna s posledních prací nese název „Dancefloor“ Tam rozšířila pole malby a přesouvá se z pláten a velkoformátových nástěných maleb na podlahu galerie. Autorka tak osciluje na pomezí malby a enviromentu, když nechává vstoupit diváka přímo doprostřed rytmické taneční stopy. Na současné výstavě jde ještě o kousek dál, když vytváří objemný 3D model, kineticko-zvukovou závěsnou skulpturu, tvořenou soustavou tyček tvarem připomínající obraz počítačového zvukového equalizéru. Hudební skladbu od skupiny The Present Moment, ale analyzuje svým sluchem a staví tak vlastní synestetickou zkušenost versus virtuální syntetickou. Občasný pohyb instalace a vzájemně se dotýkající dřevěné objekty jsou zdrojem ambientní zvukové kompozice.
Mezinárodní výstavní projekt ukazuje spektrum možností a rozdílných generačních přístupů ke vztahům vizuálního obrazu, hudby, zvuku a času. Součástí výstavy jsou grafické záznamy zvuku, hudební partitury, akustické objekty a zvukové instalace. Kurátoři vycházeli z krajiny současného umění a audiovizuální tvorby, kde zvuk a obraz hrají komplementární roli.